Magický nápoj starých civilizací
Příběh čokolády se začíná psát dávno před tím, než si Evropané poprvé vychutnali její bohatou chuť. Staré civilizace Mayské a Aztécké považovaly čokoládu za nápoj bohů a podávali ji jako hořký, pěnivý nápoj, který byl často ochucený chilli a dalšími kořeninami. Kakaové boby měly dokonce funkci platidla. Mohlo to být proto, že z kakaových bobů se dal vyrobit nápoj, který dodával energii a měl povzbuzující účinky. Díky tomu se cenná kakaová zrna stala synonymem pro moc a bohatství.
Kolumbus a první setkání s čokoládou
Není to tak, že bychom měli děkovat pouze Hernánu Cortésovi za příchod čokolády do Evropy. Už Krištof Kolumbus strčil prsty do čokoládového dortu, když se poprvé setkal s kakaovými boby během své čtvrté výpravy do Ameriky. Bylo to v roce 1502, když Kolumbus a jeho posádka na palubě Santa Maria narazili na loď plnou kakaových bobů. Ale co na tom, že Kolumbus považoval kakaové boby jen za vyprahlé mandle, které mu přišly k smíchu? Ačkoli je přivezl do Španělska, jejich potenciál zůstal nevyužitý. Představte si, co bylo, kdyby Kolumbus neomylil ty kakaové poklady za obyčejné oříšky!
Hernán Cortés a pravé uvedení čokolády do Evropy
Pak přišel Hernán Cortés, který se v roce 1519 vylodil v Mexiku a brzy ochutnal aztécký čokoládový nápoj. Cortés byl z nápoje nadšený nejen kvůli chuti, ale také kvůli energii, kterou proudil. Nemohl se přestat divit nad tím, jaké účinky má a rozhodl se jej přivézt do Evropy jako novou raritu. V roce 1528 se Cortés vrátil do Španělska, plný kakaových bobů a příběhů o jejich podivuhodném využití. Španělé zprvu byli nejistí co s novou surovinou počít, ale brzy si hořký nápoj oblíbili – především poté, co přidali cukr nebo med k vylepšení jeho chuti. A tak začala historie evropské čokoládové manie.
Revoluce ve zpracování čokolády
Nemusíme být vědci, abychom pochopili, že výroba čokolády se od dob Cortésovy odvahy dostala kus cesty. Když byl hořký nápoj přestylizován na sladkou pochoutku, z Europy se začal šířit dále jako poživatina určená k běžné spotřebě. Bylo potřeba přijít na to, jak na věc, což vedlo k vývoji nových technik zpracování čokolády. První továrna na čokoládu byla otevřena ve Španělsku v roce 1580 a postupně rozšířila svou produkci díky inovacím v továrním systému.
Čokoláda jako exkluzivní záležitost
Dlouhou dobu byla čokoláda považována za luxusní zboží a byla k dostání pouze v kruzích šlechty a bohatý vrstev. Jako kuriozitu jsem jednou četla, že v roce 1657 byl otevřen první obchod s čokoládou v Londýně, s cenovkou, která jistě nebyla určena té široké veřejnosti. Byla to exkluzivní záležitost, ale postupně se čokoláda stávala dostupnější pro střední vrstvy a konečně, ve dvacátém století, se dostala k masám.
Čokoláda dnes – z pochoutky bohů k dennímu potěšení
Fast-forward k dnešku a čokoláda je emotivní záležitostí, která vyvolává radost a útěchu u lidí po celém světě. Ať už jde o klasickou mléčnou čokoládu nebo hořkou variantu s vysokým obsahem kakaové hmoty, existuje na světě snad nekonečné množství způsobů, jak si čokoládu vychutnat. Myslím, že bychom měli být vděční za každou kakaovou bobu, která se dočkala podoby tabulky, bonbonu či vysokoprocentní tyčinky, protože bez velkorysých dějin této pochoutky by naše snacky ani zdaleka nebyly tak sladké.